(Stavitel mostu přes Rubikon, 06.08.2007, basne)
Upřímně. JÁ chtěla žít.
Ale bylo to moc.
Teď skláním se k zemi
- a není to z úcty...
Svět ukázal záda,
já zase tvář.
Byla to chyba...
Já nebudu lepší.
stejně tak vy.
Tak proč si lhát...
V hlubokém předklonu,
po sobě uklízím.
Zametám střepy,
co neznamenají štěstí,
ale ztracené sny.
Dešťové jehly bodají v zátylku
a říkají:"Tak spadni už."
Nepadám. - Nevstávám.
???
Kde vlastně jsem?
Na rozhraní...
Včerejšek je v prachu,
dnešek v rozbřesku...
A já... Mimo dobu.
A to jsem chtěla jen žít...