(Vlk v rouše, 10.08.2007, basne)
Hraji na loutnu,
pomalou písničku,
která dojímá všechny,
je o kráse,lásce,smrti,
těchto věcech,jež dojmou každé srdce,
vidím mezi všemi lidmi,
v hospodě zakouřené,
vonící zde maso pečené,
piv a vín jako moře je tady.
Všimnu si však něčeho nepopsatelného,slovy jenž dojdou...
Dívku krásnou,
s očima jenž jak hvězdy vypadají,
vlasy zlaté mezi nimiž vidět listí barevné,
jak když podzim dýchá,
jen pro ni bych balady skládal,
že s ní můžu být,
a múzou mou mi inspirací,
hlavu naplňovat.
Kam však odcházíš,
jdu za ní rychle ven,
a zmizela sama v noci.
Byla to snad víla,
nebo snad jen sen??