(Rhiannon, 19.08.2007, basne)
Moře se třpytilo diamantovými odlesky,
které vydávaly sluneční paprsky,
svou průzračnou vodou šlo vstříc nebi,
slunce do ní jako do zrcadla hledí.
Vlny spěšně překračují své meze,
když vítr na břeh je vnese,
síla vody šedavé oblázky přenáší,
jako neviditelná ruka dolů je odnáší.
V klidu tiše šumí a šplouchá,
při bouři však strhne se hrůza,
pohled na něj má účinek uklidňující,
na duši pomalu ničí úzkost spící.