(mamina, 19.08.2007, basne)
Lehčí je dělat oblak z čokolády
snažší je stavět barikády
stvořit dnes času stroj
setřít si opět z čela znoj
Protože...
Jsi svědomí, které se ztrácí v mlze
kamenem, jenž držím v ruce
a hodím jím
Nejsi ty totiž bez viny
a nejsi ani jediný
co sídlí v srdci na dně moře
pachatel na prodejném dvoře
s úsměvem tvrdě hraným
až do konce vyprodaným
ledovým pohledem z ocele
nesvěcenou vodou v kostele
Jen vždy skropíš moje skráně
zmizíš v tajemné černé bráně
neznáš běžného návratu
jezdíš jen stále na obchvatu
Lehčí je dělat oblak z čokolády
snažší je stavět barikády
...
než slyšet jednu jedinou větu
být květinou v plném květu
zaslechnout zas ze tvých úst
ano
a ne jen stále držet půst
jenže ...