(Rhiana E. Nebresk, 01.09.2007, basne)
Děsím se toho dne,
kdy slunce zase výjde.
Ztratí se, co jsme
a černé slunce příjde.
Stín padne na naše hlavy,
tak kráčejme dál.
Už nebudou v televizi zprávy,
v prach se změní, co jsis přál.
A já budu stát,
černá striga neměnná.
Temnou píseň hrát,
světem nechtěna.
Utápět se tiše v žalu,
černé slzy ronit.
Skončí vláda králů,
před jimiž je ctí se sklonit.
Jen já
a možná i ty přežiješ.
Východ slunce čirého zla,
před ním se neskryješ.