(Gabika, 01.09.2007, basne)
Psaní básní pod polštářem,
skládaní následných lodiček,
posílání je po potocích,
jako výkřiky o záchranu
se mi trochu zdají.
Plují a kličkují,
svůj osud dobře znají-
slova se brzo rozpyjí
a to důležité sdělení
nikdo už nevidí.
Kreslení lidí,
různých starých, mladých,
s cukrovou vatou v ruce
a dotýkající se slunce.
Poskládat si svůj vlastní svět..