(Psavec, 05.09.2007, basne)
Miluji noc, tu smutnou krasavici,
žádnou sluneční zář, jen světlo svící.
Černá tma je jako svědomí moje,
dnes naposled zašeptám jméno tvoje.
Až zuby mé se v tvoji šíji vnoří,
uhasí lásky žár, co v srdci hoří.
Už nebudeš lidskou bytostí více,
navždy skončíš, proradná krasavice.
Neživá, nemrtvá, budeš žít v stínu,
pokorně příjmu trest za svoji vinu.
Nešťastná láska i upíra moří,
počkám na kůl, jenž do srdce se vnoří.