(Medvídek@.., 19.09.2007, basne)
Tvá fotka v rámečku na stole ležící,
tvůj úsměv na tváři,má slza kanoucí.
Slza která zatlačit nejde,
kdy jen kdy to vše přejde?
Zapomenout na lásku na život náš,
klid v duši a pokoj konečně máš.
Vždy když se podívám těžko je mi,
snad se zase setkáme tam někde v nebi.
Daný slib jsem porušil už nejsem sám,
našel jsem si hodnou paní kterou rád mám.
Prázdný dům a samota tížila mě denně,
odpusť tvému Mirkovi a mé Zdeně.
Jak moc mi scházíš vím jenom já,
bylas hodná,milá prostě má.
Kdybych mohl a měl tu moc,
zrušil bych ten den a tu noc.
Tu noc kdy andělé měli pauzu,
jen pouze bůh řešil tvoji kauzu.
Pane bože proč jsi opustil moji paní?
když smrťák obcházel a ukázal prstem na ni!
Když kladu kytičku na hrob tvůj,
pokaždé si vzpomenu na život svůj.
Jak bylo s tebou hezky a krásně,
za to ti dnes lásko skládám básně.
Jen ta básnička a vzpomínka milá,
to je vše co z života s tebou zbyla.
Vzpomínka a fotka v rámečku...