(čertíček24, 26.09.2007, basne)
V kokpitu letadla jménem "Láska"
řítíme se střemhlav do hlubin,
oči zakryla nám růžová páska,
která patří jen zamilovaným.
Až jednou tu pásku strhnem si
a odhalíme svoji pravou tvář,
ukážeme všechny své chyby a mínusy,
snad nepoložíme lásku na oltář
z lítosti, pláče a výčitek.
Nezbyde z ní jen popílek,
který vítr někam odvane?
Říkáš mi: " To se nestane!"
" Jsem jaký jsem
a mám Tě tolik rád,
věř mi, to není sen,
co náhle přestane se zdát.
Už jsem se zklamal, to víš,
a nechci zůstat sám.
Mé srdce bije pro Tebe, slyšíš?
Tak neplač -
já s každou Tvoji slzou umírám!"