(Láďa, 27.09.2007, basne)
Sbohem a už nikdy víc,
poslední naschle, jeden pozdrav,
z pár mincí jen blbý líc,
několik jizev, srdce plné ran.
Sbohem a už nikdy víc,
neplač, neplačte, úsměv na rtech,
hledal jsem východ, nalezen jen klíč,
sbohem v jinačích snech.
Sbohem,
a už nikdy více,
nepolíbím tvé tak bledé líce,
sbohem a neplač, už se nevrátím.
Na kameni nápis,
„ sbohem“ provedený ve zlatě,
pár květin, několik slz, pár úsměvů,
sbohem a už nikdy víc,
neboj už se nevrátím…