(j.c., 04.10.2007, basne)
Konec dnům je léta, co přichází je chlad,
ostrý řez, to Času zná jen skalpel
a v krbu tma, až smutný zbývá apel
zda dosud sílu mám dříví naštípat
Zimy čas, stříbrem do vlasů se vplete,
šeď nudných dnů a marnost, to aniž chcem
srdce chladnoucí se zvolna stává ledovcem,
a marné čekání na dotyk od poupěte
Zkus milovat mě dál, lásko moje něžná
ač podivným již milencem se zdám
když legenda jen zbyla. Ne, to není klam
já ztracený jak v mlze sova sněžná,
vracím se. Zas touha vyzvala mě v let
a znavená rozpjala křídla. Naposled