(Pišák, 08.10.2007, basne)
Krásná noční obloha,
proplouvající různorodé životy,
s nimiž si na oko pohrávají
prapodivně věční, monotónně naladění
uchazeči o štěští.
Hvězdný prach pokrývá tucet
propuštěných duší,
vzhlížejících s úctou na černou díru
do světa odpuštění.
Souhvězdí věčnosti pokulhává
za mléčnou dráhou, spojenou
s malým množstvím naděje na lepší zítřek...