(Naray, 18.10.2007, basne)
Už nemůžu dál.
Už nemám chuť jít dál
a s tebou.
Ale ty přesto,
přesto zkoušíš to znova a znova.
A já jako malá hloupá holka,
ti vždycky podlehnu.
Nechám se vést jako loutka,
tvým kouzlem.
A když představení zkončí,
a kouzlo pomine
ty odcházíš
a já
zůstávám na jevišti
sama.
Když se tě zeptám
proč?
Proč jsme tu hru hráli?
Ty odpovíš jen:
" Však bude další představení."
Já už ale nechci hrát.
Nechci být ani chvíli.
Odložená.
V koutě.
A nechci čekat až zas přijdeš
a budeš si chtít hrát.
Na to si najdi jinou...
loutku...
Já už nebudu dál hrát.
Už nemám chuť
hrát...S TEBOU!