(PonozkaB, 29.10.2007, basne)
Jeden svět rozdělený na dva,
dvě srdce plající jak láva,
horkost lásky je z nich cítit,
tak proč duše pláčí jaké je to těžké bytí?
Co se mezi námi vlastně stalo,
že tvé srdce už hřát přestalo?
Možná si jen něco nalhávám,
ale člověk přeci nemůže být sám.
Nenech mě prosím plavat v tom moři samoty,
pomoc mi zněj ven, podej mi ruku
a neřikej prosím amen.
Věř mi, že miluji tě stále každý den!!!