(cevert, 31.10.2007, basne)
Po krásném milování
i po těch letech
voníš
chutnáš stejně jako kdysi
peřeje chrlíš
vodopády
tříště sebevědomí
vháníš mi do žil
a říkáš
nepřestávej...
Není třeba,
jsem chlap, ne?
Je ráno
kolem stolu
v rodinném kruhu
otázkám čelím
svých dcer a sousedů
že bouřlivá noc přeletěla nad námi
a zanechale tu naději
přežití...