(Santinan Black, 12.11.2007, basne)
Měsíc vrhá matný stín
Do mysli se vkrádá splín
Jak smutné je žít, skomírat
Jak krásné je hrdě umírat
S mečem v ruce chodí krajem
Na babu se smrtí si hraje
Srdce dávno kamenné
Vlasy blátem slepené
Tvář zašpiněnou prachem cest
Ten těžký život málokdo by snes
Muž zocelený životním bojem
Stal se zabijáckým strojem
Od úsvitu do západu kráčí vpřed
Muž co mnoho viděl, co zná svět
Meč krví zbrocený
Ve znamení ohně a meče muž zrozený
Zvláštní a tajemný je ten bojovník
Nikdy se za nikoho nehodlal krýt
Jak smutné je sám umírat
Jak krásné je přátelství užívat