(Vell, 16.11.2007, basne)
hladina vody
pod níž se leskne jedna kazeta,
pojďme tudy,
zní věta, věta udávající směr...
Slova, která se spouští po hladině,
jako vločka sněhu /po větru/,
připomíná se mi nevině,
slova připomínající něhu...
Jako vločka dopadající na mou tvář,
rozpouští se,
slova zmizí daleko snáž,
zapomíná se...
lehko...