(elenida, 19.11.2007, basne)
Bolí
láskou rouhání,
leč naděje víc.
Citům
skládám pokání,
rub obracím v líc.
Krví
platím požitky
hříšné jako ty.
Srdci
vsouvám úplatky
za kus svobody.
Tobě
možná prominu
žes mi zničil svět.
I tu
hloupou nevinu
jíž se hájíš teď.
Sobě
však neodpustím
naivní ten cit.
Který
budu do smrti
pohřbený už mít...