(Erion Fate, 22.11.2007, basne)
V opiovém pokušení
zmítá se noc co noc.
Ve dne bloudí
slepý, hluchý, němý.
Ve víru tance
objímá tě Ona,
smrti panna
Smrtka sama.
Ohnivé spřežení
táhne tě s sebou
a z vyhaslé studny
voda tě pálí.
Neohlížej se,
minulost není tvá
a budoucnost?
Je na hony vzdálená.
Žene se, utíká
a za tebou spoušť,
přes oblázky klopýtá,
padají domy, zůstává poušť.
Zatančit si zas a znova
to tango plné smyslů,
až to jednou možné nebude,
budeš si přát, zastavit čas.
Ve smogovém prachu
nezalknout se,
pustit žilou.
Koho? Tebe, Pane…
(Pane Živote, a přece tě žiju ráda)