(Matyáš, 30.11.2007, basne)
Mráz hladí mě za ušima,
když dívám se z okna
na bílý chodník, konečně.
Hvězdy září jasně,
a to myslím nepřeneseně.
Z očí tečou rampouchy,
když halím se do záclony.
Venku se třpytí zimní naděje
a chroupají pod podrážkou.
Mráz chladí mě pod dekou.