(prostějanek, 30.11.2007, basne)
Nic zvláštního se nestalo,
jen poštovním holubům
ostříhali křídla
a zhasli chvosty létavic
piráti potoků
a zvonivých pramenů
ukrytí pod víčky dětí.
Pak zmohli se "jen"
na štěstí bez hranic,
mluvili o bublinách,
praskajících v dešti,
o motýlech,
kteří tvoří chvění.
A když mávnou křídly
rozprostře se pokoj.
Tvá malá bolest,
ta už tady prostě není.
Již nevadnou kytky
nádherných barev,
trhané na stráních
v zářivé přírodě.
Někdy je hezké snít
a všechny problémy
nechat tu náhodě
/odnést je po vodě./