(jerabina, 06.12.2007, basne)
Nikdy jsem si nemyslela, že vidím tak matně.
Zvenčí je všechno tak ostré,
jenže ouha, zevnitř matné.
Jen vzduchoprázdno, Bůh ví, jestli je to kyslík.
Taky se vám někdy stalo, ve dne se vám přihodilo, že ačkoli svítí slunce, nevidíte nic?
Dva dny představ, tři dny nic,
větru nastavíte líc.
Jít dál, neohlédnout se,
být sám sebou,
dát radost jen některým.
Tentokrát ji beru zpět.