(chalcedon, 06.12.2007, basne)
Mihotavé minuty,
v lesku všedních dní,
laskavá slova,
ve chvílích prázdnoty,
ráno pak tesklivě
zuby své vycení,
v každičkém pohybu mém jsi ty,
z mokvavých provázků,
co z nebe mi smutně kanou,
vážu si svoje rány,
však ze vteřin skládám
mozaiku obrázků,
jež hlavou mou stále vanou
a proto nikdy nebudem sami...
...ikdyž na duši zbudou nám šrámy...