(wigi.sama, 08.12.2007, basne)
Když zavřu své oči
Vidím pouhou tmu
A svět se se mnou točí
V myšlenkách vracím se k tomu dnu
Ke dnu zapomnění
Ke dnu smutku
Ke dnu odpuštění
K dobrému skutku
Ta zášť a bolest zůstaly
Ale já je nechci
Ledy na pólech roztály
Lidé na nich, nesmírně lehcí
Museli také tu bolest cítit
Jak oni se bránili?
Zemřít musím, nedá se svítit
Oni by mě nezachránili
Svět se pode mnou rozpadl
Ledy dočista roztály
Smutek mě zase popadl
Dny zapomnění nastaly