(kokeš od pana krbce, 28.12.2007, basne)
.
Vzpřímeni
v dáli
nehybně stáli
tam stáli
na stráni
- hodiny čekání -
stáli tam nad vrchem
s nitrem svým
nekrytým
povrchem
I za zády
křídla složená
mými pády
poraněná
tak hrdě stáli
jak stromy
jež oheň spálil
vichr zlomil
jak stromy
s plameny v korunách
když cítí
že Smrti jsou na dosah
tak zářiví
proti hvězdnému jezeru
slíbila jsem
že zajdu k nim
k večeru
.
.
mí tři andělé pláčou
zklamaní
místo mě přišlo
zas jenom
svítání
.