(Láďa, 04.01.2008, basne)
Nespatřil jsem slibované údolí,
kde ráj srdce měl být,
štěstím celou dobu jsem nenáviděl,
když miluji nenávistí vše zlé je ještě horší...
Na noční oblohu bez večerních hvězd,
příběh, ne povídku, báseň skládám,
není povedená, není nádherná,
ale jde ze srdce pro jednu skvělou slečnu
a ještě lepší sestřičku...
Neviděl jsem už srdce, ni krásné oči,
vidím pár hvězd spojených v úsměv