(Yukki, 06.01.2008, basne)
Havraní-láska temnotní….
Měsíčku,Měsíčku co jsi mi to provedl?
Proč jsi mě měsíční nití opletl?
Dusíš mě!
Málo vzduchu v plicích už mám,
Bělmo mi v očích převládá,
Vidím na nebi hvězdičky,
Jak mihotají - krása.
Lapám po dechu netušíc.
Že smrti kráčím vstříc.
Nit si ještě pevněji k tělu přitáhl.
Můj život tímto krokem vyhasl.
*Tichý svědek - Měsíc….
Teď vybírám si další kroky cestičkou,
Peříčky sypanou.
Po mrtvolách vyhaslou.
Krví zdechlin potřísněnou.
*Peklem kráčím jako královna temnot
Peklo.
-Ticho.
-Teplo.
Havrani hodují na duších mrtvých.
Útrpné skřeky do dály.
Zdechliny lidí-mrtvy láskou temnotných.
Pykají za to ,co za života udály.
Ty duše ,už dávno spí.
Havraní-láska temnotní….
*Jako tichý svědek-Měsíc…
Už nekráčím smrti vstříc… *Jsem královna temnotní!