(Erien, potulný bard, 07.01.2008, basne)
Už jenom pár dní
a příjde den ten nevšední,
jenž přináší konec roku
a já kouknu na zem po svém boku.
Tam pouze prázdnota.
Už osmnáct let bloudím sám.
Duše má je samý šrám.
Já z lásky poznal pouze jedu,
jež v sklenici byl místo medu.
A i to víno, co jsem chtěl vzít
a mysl svou s ním zakalit
a zbudovat tak valu,
za kterým, já, odolal bych žalu.
Alespoň na chvíli.
I to víno trpké
jež já nikdy neměl rád
a málokdy jej pil.
To zapomněl jsem si vzít.
Jak tragikomický umí být Osud.
E