(už ne pernikova princezna, 11.01.2008, basne)
Žiješ pocitem
že se nic nezmění
ale stále na to čekáš...
Žiješ s vědomím
že vzpomínky nejdou zahodit,
přesto se o to věčně snažíš...
Žiješ
s bolestí vracející se
každý další den
a pořád čekáš že zmizí...
Žiješ věcmi
co mají nahradit štěstí
ale přesto víš
že se to nestane...
Žiješ a doufáš
že bude líp,
přesto seš už
pomalu smířená s tím že nebude...
Proč žiješ?
Nevím...
asi stále neztrácím naději...