(BiTeR, 12.01.2008, basne)
A tak tu bílý havran mluví sám se sebou…
Letí oblohou, stále vpřed…
Rád by nechal vše za sebou…
Neví proč, avšak vše se vrací zpět…
Nejspíš se ho to drží…
Samota je pro něj trestem i odměnou…
Zafouká vítr, žene ho strží..
Život za klid, zn. výměnou…