(drahý, 17.01.2008, basne)
Když ráno lidé do práce jdou
já vracím se domů chmuravou tmou
té noci dostal jsem hrozivý strach
té noci stal se ze mě odporný vrah.
Já zabil jsem dívku uprostřed lesů
krvavé vzpomínky domů si nesu
neměla šanci v temném to lese
volání o pomoc po kraji se nese
Když páral jsem břicho tupou dýkou,
a za noci miloval se s mrtvou dívkou.
Ruce pak krvavé si v potoce máčel
a studenou nocí domů kráčel.
Ty vyhaslé oči a posmrtné křeče,
ten poslední výkřik a krev která teče.
To všechno se vrací, ten příšerný večer
proč nedá se vrátit, čas který se vleče?
Dlouho vás neuvidím, snad je to navždy,
dneska mě obvinili z brutální važdy.
To strašné vyčítání odkud se vzalo?
Hlavou se honí jenom: "Proč se to stalo"?