(Oťas, 26.01.2008, basne)
Víla léta?
lžeš!
nebo opravdu seš?
tak není to sen?
co zdál se nám jen.
V mém pokoji láska není,
jsou to Tvá kouzla!
a moje sněnní.
Ale stejně,
i když ta láska není pravá,
v mém srdci zůstala!
i to se stává.
A krásné to je!
neříkej že né,
tak se lásko,
vílo,
čarodějko těším,
na další kouzlo a na Tvou noc,
až budu jen Tvůj a jinou neuvidím.
Pak spolu půjdem v azurovém dešti,
kde narostou nám křídla,
které spojí se v štěstí.