(Ďáblí-andílekO:-), 28.01.2008, basne)
Na střeše sedím,
stíram si slzy.
Před sebe hledím,
proč přišlo to tak brzy??
Měsíc se mi směje,
asi i to kvítí.
Slavík o tom pěje,
že mě zase chytí.
Kdo?Ano ty!
Láska! Ta mrcha!
Na chvili konec samoty,
a pak rychle prchá.
Nesnášim, když přijdeš,
zaženeš mi slzy.
A hned zase odejdeš,
moc, ach tak moc bzy!
Kolika lidem si už ublížila?
A pořád s tím žiješ..
Snad ses pro to narodila,
a taky s tím zhyneš..