(journeyman, 03.02.2008, basne)
odevzdala ti svoje křivky
jako umírající labuť
nechává zaznít
poslední píseň nad hladinou
do křehkého oparu svítání
zachumlaná náručí muže
vyzbrojeného
pohledem i čepelí
ochotných zabít i pohladit
kometa z probdělých
večerů s klavírem
kdy se sní o tváři nejedné krásky
pluje mým nebem
už věky si vypráví
mudrci o plavém zázraku zkazky
jednou tak, až dostavím
svou pyramidu snění
na vrcholu splním si
co nebylo a není