(CarolC, 04.02.2008, basne)
Stojí v prázdné místnosti
Stěny se svírají
Všude pavučiny
Které se jí do vlasů motají
Je plná vzteku
Chvílema jí je do breku
V očích má smutek
A na dveřích zámek
Proč jí to dělá?
Proč jí tu zamyká?
Honí se jí hlavou myšlenka
Má přeci právo žít
Nenechá si život vzít
Chce utéct do jiného světa
Utéct z toho vězení
A zažít konečně ranní svítání
Je stále ve tmě
Její oči nikdy neviděli světlo
Nikdy se nedotkly slunce
Přála si aby se to stalo
Klidně jen krátce...
Chce se dostat pryč
Pryč z téhle noční můry
Daleko od toho všeho
Poznat konečně svoje tělo