(Analisieren, 13.02.2008, basne)
Zase slabá chvilka v mysli,
žaludek se obrací.
A vzpomínky duši trýzní,
když v paměť se navrací.
Nevím proč ty chvilky volné,
vyplňuje černý stín.
Vždyť ta chyba přec je tvoje,
na dnech sudů falšných vín.
Závist staví moje řady,
když se z dáli ozve hlas.
"Podívej se Tati tady!"
kudlu v srdce vsází zas.
Se skloněnou hlavou v dáli,
šourám krůček za krokem.
Sama se ptám sebe, zda -li,
mohl být mým životem.
Přec jen Táta slova zná,
co dětskou tvář vždy potěší.
Bohužel... už jsem dospělá,
a již mé uši neslyší.
Na vábnou píseň vlídných tátů,
na cit v dlaně vkládaný.
Kdo vyplní teď tu ztrátu?
A smaže slzy zoufalý ..
Chybíš mi, hodně, drahý Táto,
ne však Ty kdos, měl jím být !
Ale zase zpětně vzato,
měl si dříve odejít !
Prázdný pohled, zášť a zloba,
zůstala pod Tvém odchodu..
Snad, taková je dnešní doba,
dát nenávist k životu ..