(lexus, 21.02.2008, basne)
Místnost plná kroutícího se slizu
do rytmu pochybné hudby
Zkouším je napodobit
ale netřeba – jsem stejný jak oni.
Plno bublinek a psaní po krku
dělalo se mi pak špatně
neb neměl jsem na výběr
a už do mne proudí další jed
Dva ze slizu se mi snaží vysmát
zvlášť po podrbání na nose
odpovídám skrytým smíchem,
neb dva přesto sami ztrácí tady čas
A pak tajná místnost plná zbytků
náramně se zde slavilo
zůstali jsme tu sami
jen s prostřeleným bokem od sektu
A teď otevřená vrátka zvou k hostině
já měl být ten hlavní chod
zahalen do vůně parfému
váhám, jestli nevstoupit anebo jo.
A nyní vrátka nasilím zavřená
každý má svého celníka
a pro ty, co chodí pozdě
mám vzkaz: Marné pak klepat na vrátka