(Jana Marie, 22.02.2008, basne)
Můj pot ve Tvých peřinách,
má mokrá vůně ve Tvém ručníku,
zůstaly v tichu Tvého domu.
Kdo z nás pláče víc?
Mé myšlenky se tu posadily,
čekajíc Tvých myšlenek.
Jsme tu každý sám za sebe.
Kdo z nás je více osamocen?
Můj smutek se ti rozložil,
ve smutku Tvém.
Čas stává se ředidlem tohoto.
Kdo z nás je více smutný?
Tíha nevysloveného parazituje
na větě: Miluji Tě!
Láska vplétá se do všech míst.
Kdo z nás ví, co je to láska?