(toužím.jít.dál, 25.02.2008, basne)
Černá je ta správná barva,
jsi jak zhoubná larva.
Času jsi měl opravdu moře,
ale znám s tebou jen hoře.
Mé oči hledí již jinak,
za okny spustil se liják.
Zašeptám šeru slova důvěrná.
Má ústa jsou opět pokorná.
Povzdechy a tvé sladké sliby,
věřit byly moje chyby.
Chtěla jsem jen být šetrná.
Teď prožívám léta útrpná.
Hledala jsem ještě v ulicích.
Chtěla mít chvíli očí zářících.
Bohužel, nic se již nezmění.
Mé tělo se v mrtvé mění.
Již nevěřím v lepší den.
Už nesplní se ten můj sen.
Nevěřím, že štěstí přijde.
Pouhá vzpomínka po mě zbyde.