(Bůchví..., 04.03.2008, basne)
Proletí mozaikou barevného skla
A střepy zacinkaj' na podlaze:
Odlesky rubínů a s nimi saze
Tak jako duha, již v srdci schovává
Proletí peřinou a se šuměním peří
Tichounce sklouzne se po kamení
Hladkosti jehož již nedocení
Nikdo, jen ti kdož jí věří
Prolétne vzduchem a vpije se v kůži
Podobna kyselé čajové růži
Podobna přízraku ve svitu luny
Prolétne oblohou, rozezní struny
Zadrnká na ně tak hravě, tak tence
Pak na hruď ti položí...
(dar pro milence)