(allaan, 11.03.2008, basne)
Už nikdy nevstanu!
navždy zašlo moje slunce.
Navěky tam zůstanu!
spát se mi snad bude sladce.
Podestelu si,
ať pohodlí mě netlačí.
Sebou nic už neberu si,
stačí když tam dotančím.
Krok, dva ještě zbývají mi
než ulehnu a usnu.
Ať poslední paprsky odpustí mi,
mé hříchy, mé zlé skutky.