(LOMI, 12.03.2008, basne)
Plamen
Večerní ticho prostoupilo mým tělem,
přemýšlela jsem o tom již dříve,
však až nyní to pociťuji jako možnost
- právo volby..
Být anebo nebýt
- dávná to otázka moudrých bláznů.
Zvolila jsem si cestu kratší,
snad těžší,
snad snazší,
vzpomínám na to s odstupem
- mé tělo už není spojeno s mým duchem.
Bylo to krásné,
hudba hrála
a já pila víno
a seděla ve svitu svíčky v pokoji
- je toho tolik co dva lidi rozdělí.
Nemohls to tušit
- nechtěla jsem,
všichni usli,
- počkala jsem..
Bělostná krabička léků se svatou útěchou,
polykám je
- pozoruji jak srdce buší,
trochu se mi hlava točí,
chvilka blouznění,
myslím na tiché naše souznění.
Dík za to všechno
- neboj, teď směji se,
motýlí perutě políbily moji tvář,
na víčka sedl mi malý šedý mrak.
A svíčka hoří dál,
- jen tu mou někdo podeťal...