(Analisieren, 13.03.2008, basne)
Pár řádků, pár vět bez zaváhání,
prázdný pohled a hlavy pokývání.
Úsměv na tváři a víček sevření,
rozprodí v podhrudí silné bušení.
Našla jsem všechno, všecko už mám,
ten teplý pocit, co si ukrývám.
V každičkém záhybu duše i těla,
to jsem si přála, tak moc jsem chtěla !
Právě tohle ..
Když v břiše zatřepají se křídla,
a černou tabuli doplní křída.
A z mračen šedivých vysvitne slunce,
já vím, že jednou, musel si přece !
Přijít...
Jizvy se na duši tak snadno hojí,
když tvoje dlaně, ty moje pojí.
A prsty projedou vlasy hnědé,
zůstavaj smysly, lehce ovíněné ..
láskou tvojí..
Stal si se rytířem na bílem koni,
záchraným kolem na rozbité lodi.
A světlem co vyhnal z koutu stín,
jak snadno ses stal, hrdinou mým.
Tak dál mě zachraňuj, hýčkej a miluj,
s jistotou navěky lásku mi slibuj.
Ať každé ráno mě ten pocit budí,
že jen díky tobě za to mi stojí ..
Pro nás žít dál ..