(Noc17, 18.03.2008, basne)
Schováváš se za paraván,
dýcháš tiše, přerývaně....
Křehká vílo z hejna černých vran
mrtvé třesoucí se dlaně
Ještě smrt držíš
tvůj polibek pomalu padá.
Tvé světlé vlasy ostříhali,
svět Ti nekryl záda...
Rozsoudil jsi milenka ďáblova,
Sobec, blázen a vrah
svatební kytice halí Tvá ramena
srdce je Sysifos, zdolává poslední svah.
Při troše štěstí
Ti to Tvá duše dovolí
z vraždící lásky zbude jen
...popel a prach...a polibek ...ďáblovi