(Maura, 19.03.2008, basne)
Kdyby tak mohl spát
v podkroví starého domu!
Nevětrané chodby,
nadávky na zdech,
nehtem vryto pro vždy,
kdo s kým tajně spává.
V mezaninu vyhrnuje sukně ta,
co se špatně vdala.
Ta šílená samota!
Lascivní gesta a úsměvy,
poskvrněné bílé prádlo
kdysi cnostných žen
co nenasytně nabízely
k pronájmu svá stehna.
Kdyby tak mohl spát.
S tou, co tu byla včera.
Laciným parfémem,
šokovala pavučiny,
a odešla s ránem.
Sama.