(Jasmine8, 28.03.2008, basne)
Ach, jak nenávidím sebe,
pro svou slabost.
Ach, jak nenávidím Tebe,
pro Tvou povýšenost.
Kdo dal Ti právo mnou pohrdat,
kdo myslíš, že jsi?
Jak bezcitně mne můžeš zraňovat,
srdce mi z hrudi rvát...
O citech mluvíš,
však zahleděn jsi do sebe,
o mě nic nevíš,
mé slzy jsou jak krůpěje.
V duši mám povodeň,
slzavé moře,
jak milovat mám,
když cítím jen hoře...