(Liv, 04.04.2008, basne)
Píšu že nepíšu
Protože nemám v hlavě nic jiného
Než tatínkovi
Masírovat nehybné nohy
A ruce.
Podávám mu tekutou stravu k ústům
Která hladoví ale odmítají
Protože mrtvice
(mrcha!)
Uzavřela jícen.
Neuzavřela mozek
Ani ústa
Když mluvil
A my mu nerozuměli.
Jednoho dne vystoupil z mlčení duše
A vyslovil naše jména.
Tatí můj tatí
Směju se a vzlykám:
Rozumím Ti!
….Jenže
Marně hledám
Pomoc.
Držím Tě za ruku
A Ty mi věříš.
Julínkovi platíme 60 denně
A Ty putuješ
Z jednoho špitálu do druhého.
A kdybychom Ti s mamkou neotočili lůžko
Ležel bys denně 24 hodin
S výhledem do zdi
Na kapající
Vodovodní kohoutek.