(carodejka, 14.04.2008, basne)
Večer když měsíc
na harfu hraje
oblohou vznáší
se
tak božský klid
tóny se tříští
a šalmaje
lehkost hvězd
chtějí rozvířit.
Zářící sukénky
v sametu vlají
až
zlatý prach
padá na střechy
a z nebe na zem
dopadají
překrásné tóniny
útěchy.
Ve víru tance
páry zem krášlí
vzduchem létají
ohnivé chvosty
majestát
lehkost
elegance
vyzývá k volence hosty.
Ohňostroj noci
neustává
smaragdů gejzír
hladina řek kosí
pomalu rozbřesk
noc osedlává
a mlha padá
zlehka znavená
do rákosí...
© 2008, Sidy