(Anima de Vries, 18.04.2008, basne)
Jsi jasmín,
Téměř nerozvitý
Proč nejsi, lásko,
Nejsi můj
Já křísila tě, pamatuj
Když nedůvěra
Spolkla světla
Zda mě tvá krása nepopletla
Či sebe
Postříbřený hřích
Vím, že jsi z mužů posledních
Tak
Rozsypej mě
Na pozlátka
Uhas ten oheň do mě vrytý
Zapal mě na trvalo zkrátka
Nebo sděl:
Jsi jen
kamarádka