(toužím.jít.dál, 19.04.2008, basne)
Vězení, to jest můj život,
co po mně lásko má zbylo?
Nic ... jen slzy a smutek,
účel a chtíč bohužel "utek".
Proč a proč se ptám, je to dokola,
spadla již šance, spadla opona.
Chceš mě věznit, tak ano,
já nedožiji již ráno.
Podřežu své žíly,
smrt tu bude každou chvíli.
Proč bolest dáváš slabé dívce,
ale i tak, políbím Tvé líce...
Je to ubohé, že Ti stále věřím,
v srdci svém si Tě miláčku střežím.
Asi zasloužím již svoji smrt,
jen mě prosím k ničemu už nenuť.
Neber si mé tělo, jak se Ti líbí,
možná Ti někdo "odměnu" slíbí.
Nech to už do "hajzlu" být,
nechej mě svojí cestou jít.
Víš co mi stále děláš, lásko,
chci umřít i žít, zbabělá krásko.
vím...
Dílko nepovedené, vím ...
ale psané od srdíčka, jak se bohužel cítím ...
Už mě lásko nevězni, prosím,
ať smutek sem nenosím...
Ze všech posledních sil prosím...
moc a moc ...